Proud z olejových, plynových a uhelných elektráren je pro klima nejškodlivější, protože jen ca 33% energie z oleje, plynu a uhlí se k Vám
dostane v podobě topné energie. Zbývajících 66% zatěžuje životní prostředí zpravidla jako nevyužité teplo. Podobně je tomu také u elektrického
proudu z atomových elektráren. Nevytvářejí sice žádné zatížení klimatu CO2, skrývají však jiná nepostižitelná a dlouho trvající rizika pro celé lidstvo.
Přírodní proud z vodní energie, větru a solárního záření je čistým proudem bez podstatného zatížení klimatu. Ale jakýkoliv proud je příliš drahý
a cenný na to, aby se zcela protopil. Totéž platí také pro proud spotřebovávající tepelná čerpadla, která využívají teplo ze země a ekologické teplo.
Ta vyrábějí ca 30-40% svého tepla na vytápění při vysokých strojních nákladech z elektrického proudu.
Aby bylo možné odhadnout zatížení životního prostředí potřebou topné energie v domech a domy porovnat, pokud jde o jejich zatěžování životního prostředí,
vypočítává se jejich primární potřeba energie na m² a rok v kWh/m²a. Primární potřeba energie má jen podmíněně co do činění s potřebou topné energie,
která má stejnou dimenzi v kWh/m²a. Neboť pouze primární potřeba energie vypovídá o tom, jak v domě potřebná topná energie poškozuje životní prostředí
nebo jak je vůči němu šetrná, pokud jde o zatížení klimatu CO2.
Zatížení životního prostředí je nejvyšší, když topné přístroje spotřebovávají proud.
Nejnižší je u regeneračních nosičů energie – dřeva a solárního záření.
Protože je tomu tak, poskytuje stát přes banku KfW prostřednictvím programu na snižování CO2 daňovými prostředky zlevněné úvěry na stavbu domu.
Ty jsou o to výhodnější, čím menší je specifická primární potřeba energie na vytápění a ohřev teplé vody v domě.
Nejvýše jsou státem podporovány domy, které mají specifickou primární potřebu energie pod 40 kWh/m².
Bio-solární domy mají hospodárně nejnižší primární potřebu energie pod 20 kWh/m² a.